Jak jsme vařili Svatou svini
Napsal Gum 29. 5. 2013, Pivní recenze - odkaz na článek
Jednoho nepříliš pěkného květnového dne se část naší redakce (jmenovitě Honza a Moro) spolu se zástupci Pivotéky pod Ořechem vypravili do sokolovského pivovaru Permon. Naším cílem bylo stvořit 21 % pivo Svatou svini a to za pomocí sládka Honzy Rady a našich mlsných jazýčků.
Piva řady Svatá farma (Holy farm) je projekt petrovské Pivotéky Pod Ořechem, jiná piva jste mohli ochutnat pod názvy Svatý pes, Svatá kočka, Svatý Vavřinec nebo Svatý had. Petrovská pivotéka je tedy v podstatě třetí létající pivovar v Česku ač se tak neprezentuje.
Svatá svině (Holy swine) je tak trošku jiný speciál – na jeho etiketě se dočtete nejen stupňovitost a obsah alkoholu ale i přesně rozpočítanou spotřební daň, DPH a všechny další poplatky, který musel výrobce uhradit aby pivo mohlo vzniknout. A že jich je!
Vstávali jsme opravdu hnusně brzo jelikož začátek vaření byl naplánován na pátou hodinu ranní. O půl šesté jsme skutečně začali. Šrotování trvalo trochu dýl než jsem si myslel – ono se však taky nebylo nakonec čemu divit jelikož byla Svině pěkně tučná a tvořená přibližně půl tunou sladu. Před našrotováním proběhla ještě drobná diskuse k receptu, 50:50 plzeňský a pale slad (no dobře, ještě je tam maličký podíl Cararedu) nakonec byl odsouhlasen jako vhodný pro stvoření tohoto piva. Slad pochází ze Záhlinic, tak snad nám to Aleš Přinosil pěkně přichystal
Pro vaření byla použita klasická krokovaná infuze, nic speciálního jsme nevymýšleli. Scezování bylo sice sládkem odhadnuto původně na 6 hodin (kdybyste viděli tu vrstvu mláta!) ale nakonec to šlo dobře a za 4,5 hodiny nebylo co řešit. Mezi vařením jsme se pochopitelně občerstvovali místní produkcí (nejvíce mi asi chutnala světlá desítka a IPA, která sice není IPA ale je to dobře pitelné pivo ). Mimo sládka se v místě výroby s postupující denní dobou vyskytovali i další lidé z pivovaru, povídání to bylo věru zajímavé. Tak nějak jsem z něj vypozoroval, že všechny mini řeší de facto ty stejné problémy a byrokracie se nevyhne opravdu nikomu.
V průběhu scezování přišlo na řadu vymýlšení chmelení. Byl jsem lehce překvapen, že není v receptu zatím nic vymyšlené a pustil jsem se hned do práce. Po zjištění, že na skladě mají v Permonu Amarillo, byl výběr chmelu jasný. K tomu něco dalších amerických dobrot a – proč ne – i ten, v současné době tak populární, Kazbek. Na suché chmelení do fusekle v ležáckém tanku další tučný pytlík Amarilla, ať se ta Svině pěkně vyvoní.
Pokud se ptáte na styl, po diskusi jsme se rozhodli Svini označit jako strong ale bez dalšího upřesnění. Sice očekávám, že to bude sušší silné pivo s citrusy ve vůni, leč bez ochutnání si to na beton tvrdit netroufnu. Pokud byste mermomocí chtěli tohle pivo někam zařadit, mohla byt to asi být nějaká IPA. Protože jsem však chtěl, aby to bylo pivo i dobře pitelné, je Svině chmelená spíše méně než více – početně má 50 IBU.
Inu, nachmelili jsme a mezi dávkami se vydali do místní hospody na jednu velmi špatně ošetřenou dvanáctku a jídlo (které nebylo o mnoho lepší). Svině se vesele dochmelovařila a byla přečerpána do whirlpoolu, kde jsme ji trochu odrbali, aby byla řádně čistá. Zakvašení se už blížilo takže bylo na čase rehydratovat kvasnice, v našem případě T-58, které by snad pivo této plnotučnosti měly zvládnout v pohodě.
Svini jsme následně přečerpali na spilku, kde hajala dobré dva týdny – potřebovala hodně času, není to žádná lehká váha. Podle posledních zpráv by už někdy teď měla být přesunuta do tanku, kde bude ještě dalších několik týdnů odpočívat. Kolik to přesně bude, to se ještě uvidí na základě ochutnávek. Vy ji však budete moci ochutnat nejpozději v srpnu na druhém ročníku Petrovského Chmelobraní. Osobně to však vidím na ležení o délce 1,5-2 měsíců takže by to mohlo být určitě i nějaký ten týden dříve.
Pokud byste o pivo měli zájem, ať už v lahvové nebo sudové podobě, spojte se přímo s Michalem z Pivotéky pod Ořechem nebo Morem z naší redakce, který vám Svini taktéž zajistí.
Nezbývá než poděkovat lidem z Permonu za spolupráci a popřát Svini – jak jinak – dej Bůh štěstí!
Poznámka: kompletní fotodokumentaci k vaření naleznete na Rajčeti našeho fotografa Jardy Kratochvíla.