V Petrově, vinařské obci nedaleko Strážnice, je nový přístav, který patří na Baťáku k těm nejhezčím. Obec tu vybudovala sociálky, toalety jsou zdarma a přes den otevřené, klíč od sprchy si musíte půjčit v bufetu. Přístav je dostatečně velký, kotvit se dá nejen spořádaně u mola, ale i na protější straně u břehu. Je tu připravený sjezd pro soukromé lodě, před komorou je dost prostoru pro manipulaci s lodí před komorováním (což je u některých komor docela problém). Prostě vodní pohoda. A jak jsme zjistili, taky vinná a dokonce i pivní.
Když jsme se během loňské plavby slavnostně vypravili na procházku do Petrova a hlavně do areálu historických vinných sklepů zvaného Plže, byla protivná zima a poprchalo. Památkovou rezervaci lidové architektury jsme tedy spíš jen tak proletěli, přilehlý nevzhledný motorest radši minuli a rychle mazali vařit čaj s rumem na loď. Letos jsme se samozřejmě chtěli mezi téměř 80 vinných sklípků budovaných od 15. století vrátit a v klidu si je prohlédnout. V sobotu dopoledne tu byl klid a poflakovalo se tu jen několik turistů. Bylo tam hezky, je to prostě romantika, modrobílé sklípky zasazené do zelených svahů jsou jako vystřižené z pohlednice.
Procházku jsme zakončili nákupem v jednom z krajních sklepů, který slouží jako vinotéka vinařství Klásek. Zcela náhodně jsme si vybrali láhev Neronetu 2009 (moravské zemské víno, barrique, 22°NM, 11,5 % alkoholu). Otevřeli jsme ho večer na lodi, když jsme zakotvili na noc v polích mezi Strážnicí a vnorovskými komorami. Toho bariku jsem se nejdřív trochu bála, ale musím se panu Kláskovi zpětně omluvit za to, že jsem ho v duchu možná trochu podezírala z ne úplně povedené práce se sudy. Víno mělo velmi temnou barvu, téměř černou s granátově červenými odlesky při okrajích. V pěkné a bohaté ostružinové vůni, působící až medově sladce, byl vliv sudu barrique znát jasně, nikoli však přehnaně, celek byl rozhodně harmonický. Chuť byla ovocně-kořeněná, tříslo na jazyku drhlo jen tak akorát, jinak se víno zdálo hladké a teplé. Neronet se příjemně pil, dochuť byla sice kratší, resp. v dochuti zůstávala jen ovocná kyselost po stranách jazyka, ale takhle v přírodě, v teplém podvečeru, při koukání do krajiny a plkání o všem a o ničem, byl moc fajn. Příjemné překvapení.
Petrov nám ale připravil ještě jedno překvapení, pro mě velmi nečekané. Když jsme se z Plžů vraceli zpět do přístavu na loď, zaujala mě velká vývěska s nápisem "Plněné feferonky" nad malinkatou výkladní skříní, do které jsem samozřejmě zvědavě nakoukla, zda tam neobjevím něco zajímavého k zakousnutí k vínu. Za výlohou ale překvapivě nestály pekelné feferony, ale lahve s medovinami a několik pivních speciálů. Že bude na lodi chuť i na pivo bylo jasné, tak jsme vlezli dovnitř … a nestačili zírat. Maličký obchůdek, kde se člověk sotva otočí a musí se hlídat, aby neporazil všudypřítomné vystavené lahve, narvaný nejrůznějšími nápoji odspoda až navrch! Pivními speciály byla obložená celá jedna stěna.
Pivu rozumíme jak koza petrželi, takže jsme si nechali pár kousků doporučit. Slečna za pultem i přítomný majitel jsou evidentně pivní nadšenci a kdybychom měli víc času a hlavně vědomostí o pivu, mohli bychom si tu výborně a dlouho popovídat. Odnesli jsme si nakonec varnsdorfský světlý ležák Kocour (chutnal mi opravdu výtečně), 5 x chmelený hořký speciál Jubiler Amber IPA z Vyškova (na tenhle styl bych si musela nějaký čas asi zvykat) a světlý ležák Permon ze Sokolova (dobré pivo, u kterého není třeba nic řešit, ale prostě ho s radostí vypít). Kromě toho jsem zahlédla piva z Nové Paky, Ferdinanda, Primátora, nějaká zahraniční piva a spoustu dalších, která si nepamatuju, protože tomu prd rozumím. Podle facebooku a webu je tu možné koupit např. piva Hubertus, Chodovar, Klášter, Poutník, taky Matušku, Poličku, Rohozec, Jihlavu… Nabídka piv je prý proměnlivá, někdy jsou tu k sehnání i kvasničáky těchto pivovarů, ale vzhledem k době spotřeby nemůže být jejich nabídka tak široká, takže je možné si je tu objednat.
V chladničce byly kozí sýry z místní farmy a nakládaná zelenina a hlavně slibované plněné feferony, které mě k obchůdku původně nalákaly. Na facebooku jsem se dočetla, že se chystá nová vývěsní cedule, z které bude jasné, že se jedná o pivotéku Pod ořechem, což můžu jedině schválit, protože podle feferonkového poutače nikoho neznalého nemůže ani ve snu napadnout, co ho uvnitř obchodu čeká.
Zastávka v Petrově byla opravdu příjemná :)
